Sloup Nejsvětější Trojice

Sloup Nejsvětější Trojice, triumfální dílo moravského baroka

Historie zanechala na území Olomouce řadu vzácných, nádherných památek. Jednou z těch nejvýznamnějších je sloup Nejsvětější Trojice, sousoší největší barokní a zároveň nejvyšší u nás. Udělejte si příjemnou procházku z hotelu Ibis a zajděte se na něj na Horní náměstí podívat.
Impozantní vzhled sloupu umocňuje několik údajů: ukrývá 18 soch světců a po tuctu figur světlonošů a reliéfů apoštolů, dosahuje úctyhodné výšky 32 metrů a k jeho dominantám patří pozlacená sousoší Nanebevzetí Panny Marie a na vrcholu umístěné Nejsvětější Trojice. Jeho součástí je dokonce i kaple.

Sloup pochválený, nebo prokletý?

To vše též dostatečně vyjadřuje dva ze tří hlavních důvodů stavby sousoší. Vzniklo jako pompézní glorifikace katolického náboženství a současně jako vyjádření díků za ukončení morové epidemie v roce 1716. Třetím faktorem ovlivňujícím realizaci sloupu se stalo místní vlastenectví, neboť všichni jeho tvůrci byli olomouckými občany.
Z těch nejdůležitějších stojí za zmínku stavitelé Václav Render či Jan Ignác Rokický a sochaři Filip Sattler, Ondřej Zahner a Šimon Forstner. Většina z nich se bohužel nedožila vysvěcení sloupu roku 1754 za přítomnosti císařovny Marie Terezie. Vám naštěstí stačí u hotelu Ibis Olomouc sednout na tramvaj, pěšky u sousoší budete během dvaceti minut.
Všimněte si na něm například zlaté dělostřelecké koule připomínající pruské ostřelování v roce 1758, čtyř latinských textů s chronogramy a sochy svatého Jana Sarkandra. Nechybí ani další čeští světci jako svatý Václav, svatý Vojtěch, svatý Jan Nepomucký, svatý Cyril a svatý Metoděj.